Zvěstov Stříbrnice

N49°38.655´ E014°47.873´

Keš ze série Kamenné poklady blanických rytířů vás zavede na místo historické těžby polymetalurgických rud.  Při troše snahy zde můžete najít modré povlaky azuritu na kamenech.

Keš je dostupná po lesní cestě pěšky nebo na kole,  lokalita se najde snadno, odtěžená část první pinky je vidět přímo z cesty.  Další pinky pokračují dále směrem do paseky, jsou viditelné z tohoto místa. Keš najdete také poměrně snadno, o něco více práce vám dá najít si vlastní kámen s modrým „nátěrem“ azuritu.

Lokalita Zvěstov – Stříbrnice náleží k rudným lokalitám ležících na Blanické brázdě. Obec Zvěstov je situována asi 10 km jižně od Vlašimi. 1 km severně od obce Zvěstov se pak v okolí několika vrchů nalézají relikty staré důlní činnosti související s výskytem polymetalického zrudnění. Jedná se především o kóty Říště (471 m), Skalky (505 m) a místo zvané Stříbrnice jihovýchodně od Předního vrchu (kóta 523 m).

Dnes můžeme pozorovat pozůstatky staré důlní činnosti především na jihovýchodním svahu vrchu Skalky, kde se nalézají staré pinky na ploše cca 200 x 150 m. Trychtýře pinek mají průměr do 3 m a jsou patrně staršího data. Další výrazné práce jsou patrné cca 700 m východně od Předního vrchu na tzv. Stříbrnici. Zde je řada výraznějších pinek orientovaných severojižně. V této řadě jsou i dvě hlubší trychtýřovité propadliny po dvou šachticích. Kolem nich jsou výraznější haldy. V okolí jsou zbytky vrtných jader. Halda kolem jižní šachtice byla z části rozvezena. Severně od řady pinek se v protisvahu za potokem nalézá zasypané ústí štoly Alois.

 

Obr. Plán pinkového pruhu na Stříbrnici (in Velebil D., 2004: Výskyt polymetalických rud u Zvěstova, JZ od Vlašimi. Sborník příspěvků stříbrná Jihlava.)

Na odkrytém svahu je možnost nálezu některých minerálů, které se zde vyskytly. Jedná se především o křemen a baryt, které tvoří převážnou složku žíloviny. Místy je v křemeno-barytové žilovině vtroušený sfalerit. Dále jsou zde některé sekundární minerály po větrání mědi – modrý azurit a zelený malachit.

Modré azuritové povlaky lze najít na úlomcích horniny na odkrytém svahu jižní šachtice. Azurit je zásaditý uhličitan mědi, vzniká zvětráváním rud mědi.  Časem se přeměňuje v zelený malachit.

Kdy se začalo s těžbou rud v okolí Předního vrchu, není přesně známo. První písemná zmínka je až z první poloviny 20. století. Patrně nejstaršího data (snad středověké) je pinkové pole na „Skalkách“ a část pinek u „Stříbrnice“. Výraznější práce, především na dvou šachticích, však byly prováděny patrně až na přelomu 19. a 20. století. Tyto práce lze dát do souvislosti s činností firmy Stantien & Becker, která tehdy těžila zlato na Roudném, ale rovněž prováděla průzkumné práce v širším okolí. Za účelem ověření severní části rudné žíly byla v roce 1957 založena štola Alois. Kvalita rudy však nebyla dobrá a ražba štoly byla zastavena v 95 m. Výsledky průzkumu potvrdily zrudnění s obsahem olova, zinku a mědi, místy s většími obsahy stříbra (kolem 100 g/t), avšak celkové předpokládané zásoby rudy nepřekročily 100 000 t. Takto malé ložisko se nevyplatilo těžit a lokalita byla opuštěna.

Okolí ložiska je tvořeno převážně migmatity (hornina složená ze dvou složek, žulové a rulové). Rudní žíla má směr severojižní s úklonem 65 – 75°. Žíla má čočkovitý průběh a její mocnost kolísá od několik cm do cca 50 cm. Délka žíly je 1,3 km. Hlavními složkami žíly je křemen a baryt. Pěkné kousky křemene s malými krystalky zde můžete najít na pinkách.

  

Literatura:

Zemek Václav, 2012: Historie hornictví na Podblanicku

 

Další zajímavosti v nejbližším okolí: NS zlatodůl Roudný, Chobot, Libouň – románská rotunda sv. Václava, zámek s restaurací, Ratměřice – naučná stezka, romantický park se sekvojovci,  Louňovice pod Blaníkem – muzeum, infocentrum.

Hru Kamenné poklady Blanických rytířů vytvořil Český svaz ochránců přírody za finanční podpory Revolvingového fondu MŽP ČR a Středočeského kraje. Středočeský kraj podpořil vznik této webové stránky.